Views: 1656<\/p>
P\u011bkn\u00e9 pond\u011bl\u00ed, mil\u00e9 Popelky. \u0158\u00edkala jsem si, \u017ee bychom mohli napjatou atmosf\u00e9ru rozm\u011blnit na\u0161\u00ed klasickou sout\u011b\u017e\u00ed. S \u00fa\u010dast\u00ed dnes souhlasila jedna moc zaj\u00edmav\u00e1 \u017eena, kterou jist\u011b zn\u00e1te. D\u00e1l u\u017e ona.<\/span> <\/em>Ahoj, tak zkus\u00edm moc nenapov\u00eddat, ale p\u0159i m\u00e9 sm\u016fle…no nic, <\/em>narodila jsem se ve znamen\u00ed Bl\u00ed\u017eenc\u016f ve m\u011bst\u011b, kter\u00e9 se jmenuje po and\u011blech. Bylo to v roce, kdy byla pos\u00e1dka vzducholodi Norge prvn\u00ed pos\u00e1dkou, kter\u00e1 prokazateln\u011b dos\u00e1hla severn\u00edho p\u00f3lu.<\/p>\n Abych \u0159ekla pravdu, jak se jmenoval otec, nev\u00edm. Opustil n\u00e1s ihned po m\u00e9m narozen\u00ed. S m\u00e1mou tak\u00e9 pr\u00e1v\u011b legrace nebyla. Nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st sv\u00e9ho \u017eivota toti\u017e str\u00e1vila v psychiatrick\u00e9 l\u00e9\u010debn\u011b. D\u011bda pro zm\u011bnu ze\u0161\u00edlel, kdy\u017e ho dostihla progresivn\u00ed paral\u00fdza syfilidy, na kterou zem\u0159ela i babi\u010dka. Na\u0161e rodina byla v\u016fbec tak n\u011bjak naprogramovan\u00e1 na du\u0161evn\u00ed choroby.<\/p>\n Nechci to n\u011bjak dramatizovat, ale prakticky od narozen\u00ed nebyl nikdo, kdo by m\u011b t\u0159eba pochoval nebo pohladil, \u010di p\u0159ivinul. Byla jsem par\u00e1dn\u00ed sirotek a je\u0161t\u011b k tomu tlust\u00e1. Tam kde jsem byla chud\u00e1 na projevy l\u00e1sky, o t\u00e9 mate\u0159sk\u00e9 v\u016fbec nemluv\u00edm, tam mi osud dop\u0159\u00e1l v mno\u017estv\u00ed d\u011btsk\u00fdch domov\u016f, kter\u00e9 jsem m\u011bla tu \u201e\u010dest\u201c poznat. Bylo jich tu\u0161\u00edm dohromady deset.<\/p>\n Osud mi uk\u00e1zal ne z\u00e1da, ale rovnou sv\u016fj zadek.<\/strong><\/p>\n P\u0159edvedl mi, jak vypad\u00e1 k\u0159ik a bit\u00ed, a dokonce i pohlavn\u00ed zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed. To, co jsem se nau\u010dila nevn\u00edmat ve dne, se mi nepoda\u0159ilo vyt\u011bsnit v noci. Trp\u011bla jsem no\u010dn\u00edmi m\u016frami, psychicky jsem byla slab\u0161\u00ed ne\u017e vlas a ud\u011blala bych v\u0161echno mo\u017en\u00e9, abych u\u017e nemusela do sirot\u010dinc\u016f. A tak jsem se vdala. Bylo mi \u0161estn\u00e1ct. Byl sice balzamova\u010dem mrtvol, byl neskute\u010dn\u011b nudn\u00fd, ale nebil m\u011b a dal mi poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b domov. \u0160koda, \u017ee za\u010dala ta pitom\u00e1 v\u00e1lka\u2026 musel odej\u00edt a j\u00e1 musela do pr\u00e1ce. Nastoupila jsem do tov\u00e1rny na v\u00fdrobu pad\u00e1k\u016f.<\/p>\n Jednou tam p\u0159i\u0161el fotograf. \u017de pr\u00fd pot\u0159ebuje nafotit n\u011bjak\u00e9 p\u011bkn\u00e9 sle\u010dny pracuj\u00edc\u00ed pro arm\u00e1du, aby se t\u00edm povzbudili voj\u00e1ci. Jmenoval se David. L\u00edbila jsem se mu, a tak mi nab\u00eddl, \u017ee bych si mohla p\u0159ivyd\u011bl\u00e1vat jako modelka. M\u011bla jsem \u00fasp\u011bch. Byl to m\u016fj prvn\u00ed \u00fasp\u011bch v \u017eivot\u011b a j\u00e1 jsem se ho u\u017e nem\u00ednila pustit. Fotila jsem \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc.<\/p>\n Doslova jsem se pom\u00e1tla z pocitu, \u017ee bych p\u0159ece jen mohla n\u011bco v \u017eivot\u011b znamenat. L\u00e1kal m\u011b sv\u011bt a blesk fotoapar\u00e1tu jsem vn\u00edmala jako \u017eivotad\u00e1rn\u00e9 slunce. Rozvedla jsem se a p\u0159est\u011bhovala do Hollywoodu.<\/p>\n Tady za\u010dnu \u017e\u00edt!!!<\/strong><\/p>\n Tou\u017eila jsem po jak\u00e9koli, i t\u0159eba sebemen\u0161\u00ed, roli\u010dce ve filmu. D\u011blala jsem v\u0161echno mo\u017en\u00e9. \u201eJak se tam dostalo to tlust\u00fd prase? To proto, \u017ee ji pr*\u00e1te?\u201c<\/em> \u0159val doslova na asistenta.<\/p>\n \u017d\u00e1dn\u00e1 role pak nep\u0159i\u0161la. Co jsem m\u011bla d\u011blat? Nafotila jsem n\u011bkolik ne moc od\u011bn\u00fdch fotografi\u00ed a n\u011bjakou dobu jsem se \u017eivila jako spole\u010dnice.<\/p>\n Najednou se mi vr\u00e1tilo d\u011btstv\u00ed.<\/p>\n Bylo to stra\u0161n\u00e9. Znovu \u00fazkostn\u00e9 stavy, zase ty hrozn\u00e9 pocity p\u0159ed usnut\u00edm, znovu bu\u0161en\u00ed srdce, pocen\u00ed a n\u011bkdy jsem i zvracela. B\u00e1la jsem se usnout, ale sp\u00e1t jsem pot\u0159ebovala. Po p\u00e1r tabletk\u00e1ch se mi to v\u017edy nakonec povedlo.<\/p>\n \u0158\u00edkala jsem si, \u017ee snad nikdo na sv\u011bt\u011b nem\u016f\u017ee m\u00edt pod\u011blan\u011bj\u0161\u00ed \u017eivotn\u00ed \u00fad\u011bl ne\u017e j\u00e1. \u017de p\u0159edt\u00edm musel le\u017eet na dn\u011b latr\u00edny. Zbyl mi jen sen. Za n\u011bj jsem se modlila.<\/p>\n Sen o \u0161t\u011bst\u00ed. O \u00fact\u011b druh\u00fdch. O l\u00e1sce. O pocitu napln\u011bn\u00ed.<\/p>\n \u017dadonila jsem o \u0161petku radosti a nez\u00e1vislost. Ka\u017ed\u00fd ve\u010der, ka\u017edou noc, kdy jsem pro zimnici z nerv\u016f nemohla sp\u00e1t. Asi jsem se modlila hodn\u011b, nebo zrovna ve chv\u00edli, kdy kdosi naslouchal.<\/p>\n Ne, ale B\u016fh, to \u010dert mi nad\u011blil.<\/strong><\/p>\n Bylo to v roce, kdy televize p\u0159estala b\u00fdt \u010dernob\u00edl\u00e1 a ten, kdo naslouchal, byl nejsp\u00ed\u0161 s\u00e1m \u010e\u00e1bel. Jenom on toti\u017e um\u00ed d\u00e1t, ale dvakr\u00e1t v\u00edc si vezme. Staral se skv\u011ble.<\/strong><\/p>\n \u017dij\u00edc\u00ed legenda, nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed \u017eena sv\u011bta, skv\u011bl\u00e1 here\u010dka, nejl\u00e9pe placen\u00e1 hv\u011bzda, vzor dokonalosti a kdo v\u00ed, co je\u0161t\u011b. Poskytl mi bohatstv\u00ed, ale nedal teplo.<\/p>\n Nab\u00eddl p\u0159ita\u017elivost, ale ne l\u00e1sku.<\/p>\n V\u011bnoval otev\u0159en\u00e9 n\u00e1ru\u010de nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch a nejvlivn\u011bj\u0161\u00edch mu\u017e\u016f, jen nep\u0159idal ryz\u00ed cit a \u0161t\u011bst\u00ed.<\/p>\n Jedna svatba za druhou, ale stejn\u011b tolik rozvod\u016f.<\/strong><\/p>\n Dostala jsem cel\u00fd n\u00e1kla\u010f\u00e1k sl\u00e1vy a pozornosti, ale tak\u00e9 vlak nemoc\u00ed, stresu, nervov\u00e9ho vyp\u011bt\u00ed a s t\u00edm i l\u00e9k\u016f a vodky.<\/p>\n Bez pr\u00e1\u0161k\u016f na span\u00ed jsem se u\u017e neobe\u0161la. \u010casem ale p\u0159est\u00e1valy \u00fa\u010dinkovat i v \u010d\u00edm d\u00e1l v\u011bt\u0161\u00edch d\u00e1vk\u00e1ch. A tak jsem z ruky sv\u00e9ho \u201edobrod\u011bje\u201c p\u0159ij\u00edmala st\u00e1le vy\u0161\u0161\u00ed d\u00e1vky psychofarmak a pozd\u011bji i alkoholu, j\u00edm\u017e jsem je zoufal\u00e1 z neschopnosti sp\u00e1t za\u010dala zap\u00edjet.<\/p>\n Pozd\u011bji jsem zvl\u00e1dla spolykat klidn\u011b a\u017e dvacet tablet nembutalu, kter\u00fd jsem zap\u00edjela vodkou. Jist\u011b si domysl\u00edte, \u017ee kdy\u017e jsem takhle p\u011bkn\u011b stimulovan\u00e1 usnula, probudit se byla skute\u010dn\u011b d\u0159ina. Byla jsem r\u00e1no tak zpomalen\u00e1, \u017ee jsem skoro nebyla schopna se obl\u00e9knout. P\u0159ijala jsem proto barbitur\u00e1tov\u00e9 kapsle. Ty jsem nav\u00edc vynal\u00e9zav\u011b propichovala \u0161pendl\u00edkem, abych urychlila n\u00e1stup \u00fa\u010dinku. M\u011bla jsem v\u0161echno a nem\u011bla jsem nic<\/strong><\/p>\n Stra\u0161n\u011b jsem trp\u011bla. Zdravotn\u011b jsem se doslova rozpadala. Cel\u00fd arzen\u00e1l gynekologick\u00fdch pot\u00ed\u017e\u00ed mi znemo\u017enil donosit d\u00edt\u011b, po kter\u00e9m jsem tolik tou\u017eila. M\u016fj tra\u010dn\u00edk byl pln\u00fd v\u0159ed\u016f z dlouhodob\u011b pro\u017e\u00edvan\u00e9ho strachu. L\u00e9ka\u0159i, kte\u0159\u00ed st\u00e1le \u010dast\u011bji o\u0161et\u0159ovali m\u00e9 akutn\u00ed probl\u00e9my, nemohli uv\u011b\u0159it, \u017ee se za tak oslniv\u00fdm zevn\u011bj\u0161kem skr\u00fdv\u00e1 natolik zubo\u017een\u00e1 bytost.<\/p>\n Kolegov\u00e9 a lid\u00e9 od filmu m\u011b nav\u00edc za\u010dali nen\u00e1vid\u011bt. To proto, \u017ee na nato\u010den\u00ed jedn\u00e9 sc\u00e9ny se mnou, s pan\u00ed \u00fa\u017easnou a bo\u017eskou, \u010dekali i mnoho hodin. J\u00e1 jsem zat\u00edm ve sv\u00e9m luxusn\u00edm karavanu zvracela strachy.<\/p>\n A dostala jsem je\u0161t\u011b v\u00edc, ale p\u0159i\u0161la jsem \u00fapln\u011b o v\u0161echno<\/strong><\/p>\n Tihle brat\u0159i vyrostli v naprost\u00e9m p\u0159epychu. Vozili m\u011b na ve\u010d\u00edrky nejvy\u0161\u0161\u00ed smet\u00e1nky. Zat\u00edmco pro oba jsem byla jen bro\u017e\u00ed na jejich dokonal\u00e9m a drah\u00e9m obleku, j\u00e1 jednoho z nich bezmezn\u011b milovala. Politick\u00e1 situace ale zhoustla a j\u00e1 se u\u017e nehodila<\/p>\n Tahle pravda byla p\u0159\u00edli\u0161 krut\u00e1 pro moji du\u0161i. Neunesla bych men\u0161\u00ed n\u00e1klad, nato\u017epak tohle. Byl to jedin\u00fd sv\u011btl\u00fd bod v m\u00e9m pod\u011blan\u00e9m \u017eivot\u011b.<\/p>\n A zhasnul.<\/p>\n Zbyla mi jen tma. T\u011b\u017ek\u00e1, studen\u00e1, nel\u00edtostn\u00e1 a nekone\u010dn\u00e1. Na\u0161el m\u011b on. V hlubok\u00e9m komatu m\u011b p\u0159evezli do nemocnice.<\/p>\n Zem\u0159ela jsem.<\/strong><\/p>\n Bylo to v srpnu v roce, kdy zem\u0159el \u010desk\u00fd herec Vlasta Burian.<\/p>\n Ale tohle je\u0161t\u011b nebyl m\u016fj konec. <\/strong><\/p>\n M\u00e9 t\u011blo bylo z nemocnice obratem p\u0159evezeno zp\u00e1tky dom\u016f. N\u00e1sledoval \u00faklid. Zmizel m\u016fj rozepsan\u00fd dopis i z\u00e1znamy posledn\u00edch hovor\u016f. Ministr spravedlnosti odlet\u011bl z m\u011bsta. Teprve potom byla ofici\u00e1ln\u011b ozn\u00e1mena moje smrt.<\/p>\n P\u0159ivolan\u00fd l\u00e9ka\u0159 nemohl m\u00e9 t\u011blo ani narovnat. <\/strong><\/p>\n Bylo evidentn\u00ed, \u017ee jsem mrtv\u00e1 u\u017e \u0159adu hodin.<\/p>\n Ned\u016fstojn\u00e9?<\/p>\n A co jste \u010dekali?<\/p>\n Odpo\u010d\u00edv\u00e1m na h\u0159bitov\u011b ve Westwoodu. Dlouh\u00e9 roky le\u017eela na m\u00e9m hrob\u011b ka\u017ed\u00fd den kytice r\u016f\u017e\u00ed. Nosil ji sem m\u016fj b\u00fdval\u00fd man\u017eel. Ten, kter\u00fd se do posledn\u00ed chv\u00edle sna\u017eil m\u011b zachr\u00e1nit. To on se tak\u00e9 postaral o m\u016fj poh\u0159eb.<\/p>\n T\u0159i roky p\u0159ed okupac\u00ed va\u0161\u00ed zem\u011b rusk\u00fdmi vojsky, st\u00e1l tento mu\u017e a slavn\u00fd hr\u00e1\u010d p\u0159i slavnostn\u00edm n\u00e1stupu mu\u017estva na stadionu Yankee. <\/strong><\/p>\n Ten, jeho\u017e jsem tolik milovala, tehdy proch\u00e1zel pod\u00e9l hr\u00e1\u010d\u016f a ka\u017ed\u00e9mu pod\u00e1val ruku na znamen\u00ed uzn\u00e1n\u00ed. M\u016fj man\u017eel ale o krok ustoupil, v\u011bnoval mu pohrdav\u00fd pohled a ruku mu nepodal.<\/p>\n On jedin\u00fd m\u011b toti\u017e doopravdy miloval.<\/p>\n Kdybych dnes cht\u011bla zpen\u011b\u017eit svou tv\u00e1\u0159, sv\u00e9 t\u011blo, sv\u016fj \u0161atn\u00edk nebo sl\u00e1vu, jist\u011b byste byly ochotn\u00e9 d\u00e1t i velkou \u010d\u00e1stku. Ale co takhle m\u016fj osud? <\/strong><\/p>\n
\nP\u0159es postel jednoho asistenta se mi poda\u0159ilo nakonec k jedn\u00e9 propracovat. Do sv\u011bta velk\u00fdch hv\u011bzd m\u011b m\u011bla dostat bezv\u00fdznamn\u00e1 smlouvi\u010dka se spole\u010dnost\u00ed Columbia. Kdy\u017e m\u011b ale uvid\u011bl majitel spole\u010dnosti v kr\u00e1tk\u00e9m z\u00e1b\u011bru chystan\u00e9ho filmu, nesouhlasil.<\/p>\n
\nDal mi sl\u00e1vu a vynesl m\u011b a\u017e do\u2026 no, do nebe to asi nebylo. V\u0161echno, o\u010d jsem \u017e\u00e1dala, jsem dostala t\u0159ikr\u00e1t.<\/p>\n
\nDal mi dokonalou kr\u00e1su t\u011bla, ale vzal z n\u011bho zdrav\u00ed.<\/p>\n
\nZdej\u0161\u00ed l\u00e9ka\u0159i by mi napsali cokoli, jen aby studia mohla vyd\u011bl\u00e1vat.<\/p>\n
\nPosledn\u00edm zbytkem sv\u00e9 decimovan\u00e9 bytosti jsem se upnula k jedin\u00e9mu snu. \u017de si m\u011b jednou vezme. Ud\u011blala bych v\u0161echno za kousek ryz\u00edho citu, l\u00e1sky a up\u0159\u00edmnosti. To v\u0161echno jsem p\u0159es svoji rozt\u0159esenou ps\u00fdchu rozrytou d\u00e1vkami sedativ dok\u00e1zala j\u00e1 jemu d\u00e1t. Zbo\u017e\u0148ovala jsem ho.
\nPochopte, nikdy jsem deficit l\u00e1sky z d\u011btstv\u00ed nedohnala. A o to v\u00edc a urputn\u011bji jsem po n\u00ed tou\u017eila.<\/p>\n
\nPosledn\u00ed noc sv\u00e9ho \u017eivota jsem str\u00e1vila sama s telefonem a drogami.
\n\u0160\u00edlen\u00e1 \u017ealem a bolestiv\u00fdmi k\u0159e\u010demi jsem nakonec vyt\u00e1\u010dela \u010d\u00edslo za \u010d\u00edslem a volala jsem o pomoc. Na \u00fapln\u00fd z\u00e1v\u011br m\u00e9 smutn\u00e9 \u017eivotn\u00ed role jsem z posledn\u00edch sil u\u017e dokola vyt\u00e1\u010dela jen jedinou linku. Marn\u011b…<\/p>\n