Views: 18
Jak málo stačí ke štěstí jedné blondýně? Nevím, zda každé, ale mě pořiďte vodotrysk a klidně si můžete nechat hodinky. Neustálé pinožení kolem jezírka a vylepšování jsem korunovala nápadem pořídit do něj fontánku.
Je zajímavé, že původně měla být teleskopem.
S Tomem se shodneme na tom, že jezírko je super, akorát, že umanutá jsem na něj spíš já a Tomáš mě v této zálibě nechává dýchat, prakticky mě nijak neusměrňuje a myslím, že pokud se mu s jezírkem nebudu chtít rozšiřovat až do ložnice, nechá mě dál množit šneky a kutat.
On má totiž své hvězdy.
Jeho zálibu kvituji, připomíná mi našeho kocoura, který vydržel koukat na Měsíc polovinu noci a pořád mu připadal zajímavý.
Někdy v květnu povídal, že viděl kdesi teleskop, a s tím že by se to koukalo na Jupitera a Mars a jiné hvězdičky, a že bychom si ho mohli napůl koupit.
Souhlasila jsem, podpořila ho a tím to tak nějak skončilo.
Minulý týden přišel a s dramatickým výrazem a povídá:
„Nemáš náhodou nějaké peníze?“
„No nějaké snad mám“…
Napadlo mě, že shání něco na svačinu, nebo má jiné potíže a dala jsem poslední.
„Copak se stalo? Na co to potřebuješ?“
Rozzářil se.
„Na ten teleskop“. Doširoka se usmál, skoro jako malý chlapec, co dostal svůj první bicykl.
Také jsem se usmála, jako malá holka, co její přítel dostal bicykl.
Tomáš přivlekl velikánskou krabici, celý byl nadšen a já se už také těšila. Minimálně z toho, jakou měl radost on. 
Tři hodiny ladil teleskop.
Na tomto místě bych ráda velice důrazně pokárala výrobce onoho přístroje Bresser, protože prodávat za nemalé peníze šunt, který nejenže neostří, ale ani nikam nedohlédne a to si prosím nikdo z nás nedělal naděje, že bude počítat kamínky na Měsíci, je nefér.
S chutí bych prodejce, potažmo výrobce nakopla, když jsem se musela koukat, jak je Tom zklamaný, když ta věc nefungovala ani tak, jako obyčejný dalekohled po jeho tátovi, který tady máme.
Rozhodl se, že teleskop vrátí.
„Co si tedy Tome koupit třeba kameru s nočním viděním a koukat na zvířátka“?, snažila jsem se ho uchlácholit.
Marně.
Potom na to tak trochu už zapomněl, ale já ne.
„A tak si koupíme fontánku do jezírka!!“
Zatvářil se, jako bych ten bicykl shora dostala já.
Vysvětlil mi, že to je velice nesnadné, protože to se musí zavést na místo elektřina, ta se musí odizolovat, celé se to musí vykopat…. Jednoduše prostě práce na rok.
Byla jsem zklamaná a lozila po netu.
„SOLÁRNÍ!!l“
„Solární co?“
„Vodotrysk!! Nic nepotřebuje! Ani kopání, ani není nebezpečný, ani nic, jenom sluníčko. A za cenu teleskopu“…jůůůůů, to je ale nápad!“.
Prakticky přiznávám, že jsem sice zaznamenala něco jako „bude to mít malý výkon“ a … něco něco ucpaný filtr… , ale nějak se mi smýkla myš a ono to bylo objednané.
Přistál včera.
To je důvod, proč jsem nebyla celý den vidět jinde, nežli venku.
Z pošty jsem odešla jako Ježíšek a asi jsem se i tak tvářila.
Velice ráda bych poděkovala žákyňkám Eviččce a Věrce, které byly nejen velice shovívavé, ale měly i hromadu nápadů, když jsem se tu nořila a nabíjela a instalovala a do toho jsme se učily a já sem tam…. hýkala blahem.
Škola se protáhla na čtyři hodiny a půl, díky tomu, že jsme ještě vymýšlely a posunovaly solární panel za sluncem.
Ale…
Já mám takovou radost, ale takovou… že asi neusnu.
Už jsem tam byla asi dvacetkrát.
A děkuji Tomovi, že obětoval teleskop.
Budu-li bohatá, Tome, koupím Ti hvězdárnu, jo?
… mám vodotrysk a k němu hromady náhradních stříkátek … ech!!
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
0 Komentářů