Lev s lidskou hlavou a současně jedna z největších záhad této planety shlíží k zemi nedaleko egyptské Káhiry již mnoho tisíc let. Dodnes nejsme spolehlivě schopni určit ani její stáří a vlastně ani účel. Největší socha vytesaná z jednoho kusu kamene na světě. Velikostí je srovnatelná s výškou šestipatrového domu…

Co do délky je tento monument delší, než by byla délka dvou položených šesti patrových domů.

Tohle je pro srovnání dům v Německu a měří na výšku 25 metrů.

Sfinga má 21 metrů.

O takhle dlouhé krásce se tu bavíme. Dva a půl obytného domu. Zhruba.

A bavíme se o díle, které vzniklo nejméně před 5.000 lety, ale dost možná před více, než 11.000 lety.

Proč ten rozdíl?

Protože podle názoru některých odborníků nemohla eroze na těle Sfingy vzniknout jinak, než vodou. A ta tu byla v takovém množství, aby takto zapracovala na žule, právě před více, než 11.000 lety.

To ovšem moc nevoní těm, kteří v podobě tváře sochy vidí faraona Rachefa, který vládl Egyptu 2.532 let před Kristem.

Kdo postavil Sfingu?

Nevíme.

A nikdo to spolehlivě neví. Pokud by sochu nechal postavit Rachef, technologiemi dostupnými pro toto období, pokud by ji nechal postavit kdokoli z té nebo straší doby, trvalo by to déle, než trvá několik lidských životů.

Proč?

Nevíme.

Nevíme ani jak, ani kdy, a ani proč se Sfinga stavěla.

A když se o to náhodou někdo začne zajímat, když cokoli objeví, je jeho poznatek okamžitě a velmi aktivně vyvracen.

A to i v případě, že se jedná o vědeckou expedici, moderní expedici, složenou z odborníků majících k dispozici nejnovější přístroje.

Nevěříte?

Přestože geologie není pavědou a slovo geologa a jeho měření má obecně váhu, přesto je vyjádření těchto vědců, kteří na základě svých poznatků posunují stáří Sfingy o mnoho tisíc let zpět, dementováno.

A to ne jednou, a ne v případě jednoho z těchto vědců.

Argument – prostě je to Rachef

Přestože celá řada studovaných lidí, zabývajících se pomocí počítačových programů a skenů srovnáváním podob obličejů tvrdí, že to Rachef není, jsou jejich poznatky zamítány.

A to i v momentě, kdy jsou výsledky jejich práce například v kriminalistice brány jako jeden z hlavních důkazů

Argument – Je to Rachef.

Kdo nechce nechat mluvit Sfingu?

Podle mnoha záznamů a rytin je Sfinga Bůh hledící k východu a střežící pod svým tělem obrovský poklad.

V rozsáhlých prostorách pod ní má totiž ležet „veškerá moudrost světa“ dobře ukrytá a přiklopená největším opracovaným kusem kamene na světě.

Pohádka.

Nesmysl.

Pověra a mýtus vzniklý z víry tehdejšího lidu.

Co by také mělo být onou „veškerou moudrostí“?

Co by leželo v rozsáhlých prostorách pod Sfingou?

Co by bylo třeba tak dobře schovat a tak pevně přikrýt?

Co by pro to lidstvo znamenalo, kdyby dostalo do rukou informace, o kterých se tu ….nehovoří, protože nevíme, o jaké jde.

Jsou zásadní?

Jsou vůbec?

Dost možná ano.

Jak to?

Přestože dohromady již čtyři expedice, které se od roku 1991 až do roku loňského, vydaly zkoumat prostory pod Sfingou, skutečně napřed předpokládaly a loňského roku za pomocí rezonance, seizmického měření a moderní techniky doložily skutečně rozsáhlé a uměle vytvořené prostory pod sochou, které mají mít minimálně 50 čtverečních metrů, byly výsledky i tohoto zkoumání označeny jako nesmysl, a prostory pod Sfingou jako přírodní dutiny.

Marně vědci argumentovali přesnými rozměry, výškou stropu, úhly konců prostor, které vznikly uměle i obrázky pořízené ultrazvukem.

I doklad objeveného schodiště, byl označen za výtvor přírody.

„Vím, co jsem viděl a jsem vědec, ne fantasta“, říká Dr. Mark Smith.

Marně.

A tak dál budeme odmítat prokázané, vysmívat se vědcům a popírat důkazy.

Proč?

Protože možná jsme těmi, kdo nechtějí nechat Sfingu promluvit my sami.

Možná nejsme tak zabednění, ale naopak tak moudří.

Možná jsme už dávno o existenci Síně záznamů přesvědčeni a možná také víme, že tahle společnost, v podobě jak ji známe, by měla být jakýmkoli způsobem držena dál od informací, na jejichž odhalení není morálně dostatečně vyspělá.

Osobně se stavím za názor geologů, protože nemám důvod tak nepřemýšlet, když stáří hornin a skalních masívů určují zcela přesně.

Věřím těm, jejichž práce se osvědčuje v kriminalistice a archeologii, kde jejich srovnávací metoda má pomalu stoprocentní efekt.

A věřím, že ultrazvuk, sonar a jiné moderní technologie se nemýlí.

Že Sfinga zde byla vystavěna kdo ví kým jako obrovská zátka nad něčím, co má nedozírnou důležitost. A že tady stojí možná více než 11.000 let.

A bude stát dál.

Protože moudrost moudře užije jen moudrý.

Až přijde čas na informace, jistě to budeme vědět sami.

Pak nám třeba „moudrost světa“ změní život.

Momentálně by nám ho dost možná i vzala.

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]