Také jste měli „dětský tematický zásek“? A zůstal vám?

Ne, ten termín jsem nevyčetla ze žádné psychologické příručky. Ten jsem si prostě vymyslela, když jsem chtěla nějak pojmenovat cosi, nač jsem si vzpomněla včera, když jsem večer nemohla spát a koukala na krasobruslení…

Mám tenhle druh sportu ráda dodnes, a ráda se dívám, ale jako dospívající jsem ho přímo hltala. Znala jsem jména krasobruslařů i systém bodování a uměla jsem odhadnout kdo kolik dostane, když třeba upadl a podobně.

Poznala jsem mnohé z některých skoků, přestože se liší třeba jenom stylem odrazu, směrem vrutu nebo držením nohou při točení ve vzduchu.

Hrozně mě to bavilo.

Pak mě to pustilo a všechno jsem zapomněla.

Zůstaly mi jenom sympatie.

Už pasívní.

Když se vrátím ještě víc zpátky, byli to brouci.

Uměla jsem nazpaměť celý velký atlas našich brouků a všechny jsem poznala.

Lovila jsem pak na chatě, kde jsem bývala často s babičkou, jednoho brouka za druhým, a když jsem si nebyla jistá, ve skleničce jsem si ho donesla do chaty a podle atlasu se ujistila.

Pak jsem ho pustila.

Téma jsem zcela vycucla.

Tak jsem se dala na ptáky.

Bylo to stejné vydání atlasu, akorát tento obsahoval všechny druhy našich ptáků.

Také jeho obsah jsem se úplně celý naučila.

Některé si pamatuji dodnes. (Ty velké. Dravce, přece )

Pak přišly houby.

To je vlastně jediný dětský tematický zásek, který mi zůstal a pomáhá mi dodnes.

Je málo hub, které neznám, alespoň podle obrázku a neumím pojmenovat.

To se mi hodí.

Sice mě pokaždé rodina podezírá, že ji chci zlikvidovat, když se nebojím dělat smaženici z holubinek, stročků a penízovek, které sbírám mimo notoricky známých druhů.

Zatím všichni rodinní příslušníci žijí.

Teď v dospělosti jsem poznala hodně rodičů, jejichž potomek zhruba ve stejném věku propadl také tematickému záseku a zná třeba všechny typy aut a dokonce je jeden hošík mé kamarádky pozná i po zvuku motoru.

Diferenciály mu v pěti letech také nedělají problém.

Není to tedy neobvyklé, ale je to podle mého zajímavé.

My, kdo jsme si tímto fenoménem prošli, pak hodně ze své záliby zapomeneme, už se tím tak intenzivně nezabýváme, ale jsou i tací, kterým to zůstane.

Možná jsou to zrovna ornitologové, entomologové, mykologové a jiní odborníci z mnoha oborů, kdo v pěti letech uměli zpaměti stovky stránek atlasů.

Třeba jsem mohla být úspěšným entomologem.

No, nejsem.

Tak jsem alespoň amatérským mykologem.

A jsem ráda.

Znáte „dětský tematický zásek?“

Víte o čem mluvím?

Michaela Kuldáčková

[sexy_author_bio]