Návštěvy: 51
Jasně, ta větvička, co mi spinkala u postele a já jí měla za malý klacíček, je můra. A krásná. A vy jste, jak jinak, než chytří, protože jste to včera ZDE z 90% poznali. Stejně je to úchvatné, jak se příroda postarala o to, aby v ní vládl jakýsi férový sytém…
…když je někdo zranitelný, nebo malý, nebo křehký, dostane nějaký bonus navíc, aby nebyl v takové nevýhodě vůči predátorům.
Taková beruška umí být děsně odporná a nejedlá, když chce, vačice předvede smrt dokonaleji, než národní umělec, strašilka není prakticky vidět, ještěrky nabídnou odepínací ocásek a uběhnou a tahleta můra vypadá jako klacek, takže ji predátor snadno přehlédne.
A nejen predátor. Já ji taky měla za větvičku z břízy, než vystrčila nožičky.
Svoje zajímavé a legrační jméno si vysloužila proto, že když už jí někdo odhalí a ona je naštvaná, tak tancuje a zvedá prdelku.
Na mě netancovala, to jsem si o ní načetla, když mi ji konečně strejda Google pomohl identifikovat.
Takhle prý vypadá, když je ještě housenkou.
Je krásná!
Ostatně jako všichni noční motýly, jako denní motýly, jako všechno kolem, co nám ani nemůže v životě zevšednět, protože člověk pomalu denně něco nového objeví, denně je v přírodě nad čím žasnout, co obdivovat, co fotit.
Tak až půjdete do lesa, nejčastěji listnatého, nebo parku, kde se vtyčnořitka (Phalera bucephala) vyskytuje nejvíce, tak bacha, ne každá větvička je fakt větvička.
Proč jsem si zrovna teď v tuhle chvíli vzpomněla na Dryády? Kdo ví, od koho se vtyčnořitka učila.
A medík posílám:
Eko
Byla úplně nejprvnější!
Gratuluji, prosím hoď mi do e-mailu adresu.
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.