Views: 41
Nevím, jak vy, ale já na ty velkolepé oslavy moc nejsem, navíc nepiju, takže pro mě byl Silvestr ve společnosti malé Jahůdky a dcery Pavlíny úplně TOP. Hrály jsme vědomostní hry, tedy dokud nás mini Johanka nechala a pak jsme se střídaly v „trajdání“.
Johanka totiž nezapře maminku a také ani jednu z tet, a tak je chovací a chodící, což vůbec nevadí.
Nikdy jsem nebyla matka, a nejsem tudíž ani pramatka, která nechává mímo takzvaně uřvat.
Vždycky jsem si totiž říkala, že to možná je výchovné a možná si chováním, chozením a povídáním s malým nespavcem šiju bič, což se taky stalo, ale zase uřvané dítko usne ve stresu, ubrečené a to jeho dušince na tuty nijak neprospěje. Nehledě na to, že si myslím, že pak takový spánek snad ani není stejný, jako když se „ucajdá“ v pohodě a usne člověku v náručí a ten se pak s pocitem ne, nepodobným euforii, polehounku skloní a malého drobka uloží tak opatrně, že se mu nepohne ani vlas.
Další důvod je ten, že žádný okamžik strávený s miminem se nejenže nevrátí, je jedinečný, ale také se hluboce zarývá do paměti.
Pamatuji si „trajdání s každou ze svých dcer a jsem za to ráda, i když jsem ráno vypadala jako panda.
Jsem ráda, že jim mohu vyprávět, jak jsem celé noci pochodovala a zpívala a vykládala, a ne, abych si pamatovala a mohla vyprávět jen to, jak řičely v postýlce do bezvědomí.
Uchovaná Jahůdka se probudila se před půlnocí, takže už jsme ji neuspávaly.
Ne snad proto, že bychom si myslely, že bude mít něco z ohňostroje, ale proto, že by jí stejně probudil.
A byl pořádný.
Budu působit nesympaticky, ale čekám na dobu, kdy někdo konečně nařídí ohňostroje bez zvuku.
To hlavně kvůli zvířátkům.
Nejen pro vystresované psy, kteří skutečně strašně trpí, pokud nepatří k té hrstce, co se nebojí, kvůli následně přeplněným útulkům se psy zaběhnutými, kteří ve schýze utečou a pokud je něco nepřejede, tak jsou odchyceni, ale taky kvůli divokým zvířatům, kterým nikdo nic nevysvětlí, nikdo je neukliďňuje, nikdo nehladí a pro které se neprodávají silvestrovská sedativa.
To pak je moc a moc smutný pohled, když jsme jely prvního s Jahůdkou zpět a potkaly jsme dvě sražené srny.
Ne, nemám to ráda a moc závidím zemím, kde už se ten kravál proměnil neslyšná světla.
Z Hamleta, který měl problém jít do domu, se přes silvestrovskou noc stal pes, který se bojí venku.
Teď mastí domů, jako blázen a sám na zahradě být nechce.
Jeden extrém vedle druhého. No snad se časem normalizuje na nějaký střed.
A já mám novoroční bábovku upečenou, vzpomínku na Silvouše bezvadnou, protože jsme si to tady fakt moc užily, vrhám se na horoskopy, které vám dokončím nejdéle do pondělka a vám všem ještě jednou přeji, krásný a úspěšný rok.
P.S. Nezapomeňte se učit trochu nové Popelky … na jaře už budou hotové.
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
Nahrávání ...
