Návštěvy: 9
Při pondělní tarotové škole jsme narazily s dámami na zajímavé téma. Přiznávám, doteď na to myslím.
Pamatujete si na hnusné obědy ve školní jídelně?
Jak nám nutili mlíkovou polívku s kroupami a rozmočenou zemlbábu, která vypadala, jako když už minimálně třikrát prošla nějakým zažívacím traktem?
Na pudink s takovým škraloupem, že by se jím dalo záplatovat dálnice?
Na hrachovou kaši, co plavala v oleji a na ní jako pomník půlka studeného vejce na tvrdo?
Barmborové šišky se strouhankou, které vyžadovaly ke každému soustu půl litru čehokoli, jestli chtěl člověk přežít?
Špagety s mletým masem a kečupem, kdy mleté maso bylo tak důkledně mleté, že nebylo vidět ani teleskopem?
Uvědomujete si, kolik dnes celkem neškodných jídel nám na dlouhou dobu znechutila školní jídelna?
Kdybych tenkrát vznesla požadavek, že chci při obědě výběr ze tří jídel, že za pár let to bude úplně běžné, okamžitě by mě transportovali vstříc klecovému lůžku.
Tak například taková dušená mrkev s hovězím masem.
Dneska se po ní můžu utlouct, ale až od chvíle, když jsem jí dělala sama, a pak jí naučila Pavlínu, která snad dělá ještě lepší.
Důvod – hovězí maso je přítomno a šťávička není směsí sojovky mouky a vody.
Nebo třeba rýžový nákyp.
V mých dvanácti se mi drápal žaludek ven všemi otvory, sotva jsem ho viděla. Dneska, doma dělaný, pěkně se sněhem, excelentní.
Důvod – ovoce se nevyskytuje v počtu jeden kousek na čtvereční metr, ale je přítomno na každém soustu.
Také onen puding je k jídlu, když s ním nezabetonujete své střevo na dlouhý týden.
Oslizlé knedlíky jsem řešila jejich okrajováním prázdnou sklenicí.
Tajně. Protože kdyby mě viděla Šubrtová, která mívala službu v jídelně, a která do školy přešla z pozice bachařky na Borech, na tuty by mě postavila ke zdi.
Když jsem do kýble vyhazovala téměř celou koprovku, která byla plná cucků a já s ní do kýblu málem odložila i svačinu, kterou jsem lohla Suchanovi, podstrčiv mu můj chleba s hořčicí, řvala na mě jako smyslu zbavená :
„Protektorát na tebe ty nevděčnej smrade“.
„Koprovku na vás pančelko, to je mnohem horší“, zamumlala jsem a prchla z dosahu její nelítostné postavy.
Fakt je, že bývala i dobrá jídla.
Například pečené kuře.
Bohužel se na talíři nudil téměř neviditelný kousek masa a kilo brambor.
Když jste si šli přidat, koukala kuchařka jako byste jí ukradli peněženku.
Nebylo to tak daleko od pravdy, neb tři zdatná stehna už měla v mošně v šatně a nemínila se dělit.
Totéž platilo i pro sváteční krmi, šunka s bramborovou kaší.
Nikdy v životě jsem neviděla stroj, který je schopen ukrojit plátek šunky široký 0,00001…
Přídavek? Zkus to!
Když se mi dostal do ruky Johanky jídelní lístek ze školy, podezírala jsem jí, že ho odnesla z hotelu Four Seasons.
Ráda jí za to zaplatím pětikilo.
A pochybuji, že toto menu hází do kýblu.
Kdyby ano, tak jí snad zfackuju.
Pěkný den!
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
![2732405 1920x1080 [DesktopNexus.com]](https://popelky.cz/wp-content/uploads/2024/04/2732405-1920x1080-DesktopNexus.com_-150x62.jpg)
Nahrávání ...
