Monika: Co mi chceš, Ďáble?!

Včera jsem vám v článku o tajemném a podle místních, démonickém místě u Českých Budějovic, nazvaném Bor a o jeho mladším nechvalně známém mladším bráškovi Borku, ZDE, slíbila také příběh jedné z vás. Monika, kterou jste dříve znali pod nikcem “nehodička” a dnes ji potkáváte na Popelkách jako nick “mkanka” má vlastní ošklivou zkušenost z tohoto místa. Předcházel ji soubor znamení, která si nedokáže vysvětlit. Potkala se Monika opravdu s Ďáblem?

Sedím na zahradě a připravuji pro vás článek. V tom se u nás objeví Monča a sedá si s mamkou ke mně.

„Co děláš?“ ptá se mě. „Píšeš článek?“
„Ano“ odpovídám Monice.
„A o čem píšeš?“

Začala jsem jí popisovat, co vše jsem se dozvěděla o zvláštním místě nazývaném „Pekelný Bor“ u Českých Budějovic. Dívala se na mne s otevřenou pusou a zhrozila se!

„Děláš si legraci? Míšo, to je to místo, kde jsem nedávno bourala!“

Zvláštní náhoda, že?

No, a když mi začala vyprávět svůj neuvěřitelný příběh, nemohla jsem, než jí nabídnout, aby se o něj s vámi podělila:

„Začátek všech mých náhod a různých znamení, která jsem začala dostávat, 10.5. (povšimněte si součtu tohoto data  10+5=15), kdy jsem poznala mého nynějšího přítele Vasila“.

“Vasil je báječný člověk a moc ho miluji.
Miluji ho úplně jinak, než jsem dosud dokázala někoho milovat. Je to cit jakoby odjinud“ vypráví Monika.

„V noci 28.5 (2+8+5=15) jsem měla zvláštní návštěvu ve snu.

Seděla jsem v neznámém chrámu a ze stropu z jakési díry vylezlo stvoření, které vypadalo jako Grif.

Mělo ale rudé oči a já měla pocit, že je to Ďábel. Nic neříkal, jen na mě koukal. Strach jsem z něho neměla, jen jsem nechápala, proč jde zrovna za mnou? Co ode mě chce? Viděla jsem jen, že nakonec ode mne někam odchází, já chci jít za ním, ale nakonec si to rozmýšlím a nikam nejdu“, pokračuje.

Pár dnů na to Monika odjela se svými kamarádkami na dovolenou.
Jeden večer  9.6. (9+6=15) jí kamarádka vykládala  karty a Monča si vytáhla kartu ďábla. V Crowleyho tarotu má tato karta číslo 15. Už hodně náhod, ne?

„To už mi začalo byt divný“ pokračuje Monika, „ale nijak velký význam jsem tomu nepřikládala. Začala jsem jen mít divný pocit. Jakoby se mi mělo něco stát. Jakoby to nebyly náhody. Čekala jsem ale menší nářez, než to, co nakonec byla realita“.

Monika jela 18.6. (1+8+6=15) za svým přítelem Vasilem a kousek od svého cíle měla v Borku u Českých Budějovic velmi vážnou autonehodu. V jedné zatáčce dostala smyk a nabourala do protijedoucího kamionu.

„Hodně jsem ubrala, asi na 50 km/h.“ vzpomíná Monika. 

„Vjela jsem do známé zatáčky a v tu chvíli se mi rozhodila kola, no a pak už jsem jen zahlédla ten bílý kamion. Zmohla jsem se jen na : do pr…e!!“ 

„Co bylo dál, si sama nepamatuji, ale prý jsem se všemi komunikovala.  

Po operacích mě nějakou dobu drželi při spánku a pak pod morfiem, abych vydržela bolesti.  

Z autonehody jsem vyvázla „jenom“ s rozdrcenou kyčelní jamkou, zlomenými žebry na levé straně těla, s oboustranně zlomenou pánví, zlomenou čelistí a roztrženou slezinou, kterou mi nakonec vyoperovali. Dávali mi celých 15% na přežití. Měla jsem opravdové životní štěstí, že jsem nebyla připoutaná!

Opravdu!“ 

Moniku v nemocnici „spravovali“ 33 dní.  Po 15 dnech se dozvěděla, že se jí budou  8.7. (8+7=15) pokoušet stavět na nohy. Pokus dopadl úspěšně.  

„Děkuji, že jsem tuto hrůzu přežila, bez, doufejme, větších zdravotních následků. Děkuji andělíčkům, že mě opatrovali a nedovolili, abych to nepřežila.  

Tři hodiny přede mnou, mladík na stejném místě, už takové štěstí jako já neměl. Srážku s autobusem bohužel nepřežil“ dodává ke své nehodě. 

„Myslela jsem, že všechna ta znamení byla o mé nedávné nehodě, vše jsem si tím pospojovala. Ale 7.8. (7+8=15) jsem byla na výkladu karet u Míši K. a opět jsem si vytáhla kartu ďábla.  

Nevím, co mi to má říct, proč mě ten ďábel a to číslo pořád pronásleduje? Co mi měla má nehoda říct? Měla nebo má můj život zpomalit, či rozpohybovat? Nevím. 

Hlavně jsem moc ráda, že jsem živá a života si teď tak jinak vážím a snažím se ho prožívat každou vteřinou. Děkuji za něj.“

Tady své vyprávění Monika končí a dodává, že netuší, oč jde. 

Míša (Finč) s laskavým přispěním Moniky “mkanky”

[sexy_author_bio]