Brian L. Weiss a jeho životy, duše a mistři

Trojice knih Briana L. Weisse je v mém životě někde na vrcholu. Není přesvědčivějšího důkazu o existenci minulých životů.  V tuhle chvíli není důležité věřit v karmu, pojměme tyto knihy jako fascinující zpověď kdysi konzervativního psychiatra. Než mu jednou při hypnóze začala pacientka vyprávět o minulých životech.

Pacientka Catherine mu obrátila život vzhůru nohama.

Hypnóza jako taková není nijak zvláštní metoda. Za stavu úplného uvolnění se probíráte vzpomínkami. Jenže tahle paní začala vzpomínat na svůj minulý život. Psychiatr Brian L. Weiss byl tak zděšen, jak jen může absolvent dvou lékařských univerzit být. V knize zmiňuje, že velmi zvažoval, zda své zkušenosti a pozdější sílící přesvědčení opravdu zvěřejnit. Udělal dobře, když tak nakonec s odstupem let učinil. I on sám procházel v průběhu let vývojem.

A vznikla trojice knih:

Mnoho životů, mnoho mistrů

Poselství mistrů

Jedna duše, mnoho těl

Tato trojice knih je provázána, je to soubor pokračování, přičemž žluté Poselství Mistrů je asi nejlepším shrnutím všech tří. Číst ale můžete knihy i jednotlivě, bez znalosti ostatních. Vše důležité se v knize opakuje, kupodivu ale tak, že to nenudí, prostě to JEN zase zapadá.

Rozhovory, při kterých provází své pacienty regresní terapií jsou čtivé a hltáte je jako napínavou duchovní detektivku. Odpykáváme si tu své hříchy z životů minulých? Tohle je otázka, na kterou budete muset hledat definitivní odpověď sami a těžko ji najít. Weissovy knihy se snaží dokázat, že ano.

Poslední soud? Nikoliv s fousatým…

Fantastické zážitky v předsmrtném stavu, tzv. „poslední soud“, byl něčím, co mi ovlivnilo život asi navždy. A pokud nic z toho, co tu autor napsal, do posledního puntíku souhlasím s tím, co tu na něj pacienti vychrlili – ano, to je přesně ten stav. Nesoudí nás nikdo, soudcem jsme si my sami a hlavně to není soud jako účetní strany, ale zcela na úrovni pocitů, emocí a v hmotném světě neidentifikovatelných, leč velmi úlevných stavů. Naprosté štěstí… návrat domů. K oněm mistrům a svým blízkým.

Není tam vše ovšem jen růžové. Popisy hrůzných, nuzných a strašlivých životů, jež hraničí s týráním, úleva nalezená až ve smrti, nejsou tím příjemným. Ale jsou to zkušenosti lidských duší, které se zde učíme.

Není ale důležité vědět, co se nám v minulosti stalo, v tom tkví svoboda. Minulost zapomínáme proto, abychom měli čistý štít pro současný život. Návodem pro chvíli, kdy nevíme, jak dál, jsme ale my sami. Naše duše ví, co má dělat a odpověď na zoufalé nevědění je v nás – při meditaci a při zklidnění. Přestaňte přemýšlet, radí autor.

Má pravdu. Je jedno, co máme za sebou, důležité je to, co přítomností tvoříme do budoucnosti.

V této trojici chybí třetí kniha – Jen láska je skutečná – kterou jsem ještě nečetla. Na tu musí uzrát čas. Tohle jsou typy knih, na které musíte mít určité duchovní rozpoložení, jen tak vás dovedou doslova k duchovní extázi.

Knihy nejsou jen reportáží ze života Briana L. Weisse. Své poznatky sepsal do čtivého návodu na zlepšení svého života.

Nevylučuju, že se vám při čtení začnou otevírat zvláštní pocity, zážitky a uvědomění. Je to tak silné čtení, že já sama jsem musela několikrát knihu odložit a mnohdy jsem přečetla jen stránku či půl stránky a byla jsem doslova „přeplněna.“

V knihovničce Vám zůstanou navždy. A budete se k nim vrace. Věřte mi.

Stojí za to z nich čas od času načerpat energii.

Vydalo zhruba před měsíce, už poněkolikáté, nakladatelství Metafora, 2012, www.metafora.cz

Renata

[sexy_author_bio]