Boží seriálek – EGYPT – NEFERTITI. Miloval ji nejen Achnaton, ale prý i Hitler

Možná už se konečně dozvíme víc, o této takzvané „egyptské Mone Lise“, do které se nezamiloval jen Amenhotep, ale pobláznila i Adolfa Hitlera. Prozatím víme jen tolik, že byla na svou dobu tak půvabná, její jméno v překladu znamená „A přišla kráska“. Odkud přišla? A hlavně kam se pak poděla?

Každopádně přišla, oslnila a stala se královnou.

Nebo tam odjakživa byla?

Existuje poměrně slušná řada hypotéz, které nabízí možnosti původu téhle ženy. Od těch bizarních, až po vědecké.

Podle jedné z nich, byla Nefertiti dcerou královského rádce Ai a konkubíny Ti.

Podle další šlo o princeznu Tadukhep, která byla přivezena z Mitannského království a původně zaslíbena Amenhotepu III.

Ten se ale svatby nedožil, navíc Amenhotep se tak zamiloval, že se můžeme klidně dohadovat, co všechno pro neuskutečnění sňatku udělal.

Mě osobně se hypotéza o Mitannské princezně líbí, už jen pro její vzhled.

Měla indoevropské rysy, a pokud by byla Nefertiti skutečně princeznou z Království Mitanni, znamenalo by to, že její rysy byly asyrsko-chetitské, dost možná trochu se stopou mykénské kultury.

Indoevropské kmeny Mitannců, Peršanů, Médů, Árijců a Chetitů patřily do jedné rodiny národů společně s Kelty, Germány, Slovany.

Indoevropská mumie vypadá podobou nějak takto:

Toto je bysta Nefertiti.

Ať už jde o její pravou podobu nebo ne, zmiňují se o ní dobové záznamy jako o ženě krásné, jemných rysů, světlé pleti a dlouhých, světle hnědých vlasů. Pro ně měla každopádně podobu zcela netradiční.

Mnoho pramenů jí nazývá kráskou, která přišla z pouště.

Sama Nefertiti pak měla být velice vzdělaná, ale rovněž, dnes bychom řekli asertivní, neoblomná a statečná.

Jako jedna z královen Egypta zůstává Nefertiti jednou z nejzáhadnějších postav egyptské historie.

Když se vdávala za Amenhotepa, (Achnaton) bylo jemu čtrnáct let a Nefertiti (nevíme, jak se původně jmenovala, toto jméno jí bylo dáno v Egyptě) bylo patnáct.

Jako vládkyně proslula modrou korunou, kterou zdobila peřím.

Obdobně se v Egyptě vyobrazovala Bohyně Hathor, ale také to přináleží některým chetitským prvkům.

Nefertiti navíc měla v uších prý dvě dírky, pro dvě náušnice, což by byl celkem unikát.

Přes deset let byla Nefertiti nejvlivnější ženou Egypta. Byla vedle svého muže hlavní postavou v událostech a změnách ve starém Egyptě a v upevňování Atonova kultu.

Stala se matkou šesti dcer.

Bůh ví, co jí vedlo k lásce k Achnatonovi, který rozhodně nebyl krasavec. Jeho vyobrazení ukazují muže ženských proporcí, s neobvykle protáhlou tváří a takovým tím ptačím hrudníkem.

Každopádně z ní byl Amenhotep celý pryč, a nejen on.

Proti rodinným zvyklostem, si odmítl vzít svou sestru Sat – Amun a po uši zamilován dal přednost prakticky neznámé šlechtičně nekrálovské krve.

Nato se postavil prakticky proti všem a zavedl vládu jednoho boha.

Tuto filozofii sdílela beze zbytku také Nefertiti.

Oba se prohlásili za potomky Atona. Tehdy si Amenhotep změnil jméno.

Od tohoto aktu se již jmenuje Achnaton.

Bohu Atonovi, ale také své ženě pak zasvětil mnoho chrámů a posvátných staveb.

Můžeme se jen domnívat, do jaké míry souvisí tajemný původ jeho manželky s tak převratným rozhodnutím, které učinil.

Za jakých okolností se s ní setkal a co spojilo ty dva v jedné víře, jejímž prosazením, prakticky riskovali i životy.

Snad se o Nefertiti jednou dozvíme i víc, než že byla matkou dcer Meritaton, Meketaton, Anchesenpaaton, Neferneferuaton-tašerit, Retepenre a Neferneferure, z nichž některé zemřely ještě v dětském věku.

A že byla nevlastní matkou samotného Tutanchamona.

Kdy a jak zemřela sama Nefertiti, bohužel zatím nevíme.

Vlastně najednou zmizela stejně podobně, jako se objevila.

Existuje mnoho teorií a hodně vědeckých i nevědeckých názorů.

Od vraždy, po vyobcování od dvora, až po její návrat k bohu, kterého pokládala spolu s manželem za svého stvořitele.

Milovala své dcery i svého muže a věrně při něm stála.

Achnaton byl odstraněn z trůnu násilně.

Jeho ostatkům byla po smrti vytlučena tvář, což neznamenalo nic jiného, než že měl být vymazán z historie, jak jsme už o tomto zvyku mluvili.

Kdo ví, jak dopadla jeho manželka.

Je možné, že kdesi v nekonečném egyptském písku, osamoceno a tajně, leží zapomenuto také tělo jedné z nejkrásnějších královen starověkého Egypta.

Ženy, jejíž jméno možná mělo být zapomenuto, ale je nakonec paradoxně jedním z nejvyslovovanějších.

A navíc vždy v souvislosti s půvabem, statečností, inteligencí, věrností a odhodláním.

Za Tutanchamonovou hrobkou bylo nedávno objeveno cosi zajímavého.

Od listopadu loňského roku se řeší dvě další komnaty za zdmi hrobky tohoto mladého faraona.

V jedné z nich by se podle egyptologů měla nacházet i spící Nefertiti. Kéž by to tak bylo.

Její nejznámější bystu, kterou v roce 1912 v Tell el-Amarně našel Německý badatel Borchardt si můžete prohlédnout Egyptologickém muzeu v Berlíně.

A perlička závěrem:

Egyptský král Fuád požádal v roce 1935 o její vrácení. Německá strana tehdy údajně odpověděla, že kancléř Adolf Hitler se do ní zamiloval a nedokáže se s ní rozloučit.

Inu, okouzlila zjevně nejen Achnatona.

Minule 1. díl : Egypt úvod

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]