Máte kočku? A…

Skoro bych řekla, kočka do každé rodiny. Ano, když ne pro radost, tak rozhodně pro zdraví. Vaše i kočky. O felinoterapii se nemusím zmiňovat, víme všichni, jak blahodárně působí kočka coby sedativum … ano sedět s kočkou je zdravé, takže sedativum jak má být… a přede vaše kočka?

Jistě, že ano.

Ale jak to ta potvůrka dělá, co?

A proč?

Zdaleka tedy nejen proto, že je právě spokojená. To je pouze taková pověra .. a že jich kolem koček je! (viz závěr článku).

Kočkovědci si všimli, že kočka přede nejen tehdy, když si v klídku hoví na pohovce po té, co vám čmajzla a spucovala pod stolem kus večeře, ale i třeba v momentě, když jí něco bolí, když rodí, když kojí, a i tehdy, když jí vaše ratolest oděnou v debilní obleček narvala a přikšírovala do kočárku pro panenky.

Kočka přede i ve chvíli, když něco bolí vás!

Co stojí za tajemstvím kočičího předení?

Hrtan.

No a takový mechanizmezeček v něm, který se kmitne průměrně asi 100 x za vteřinu, ale to není tak důležité a zajímavé jako účinek a efekt onoho kmitání.

Kočka zpravidla přede na frekvenci 25 – 150 Hz a právě frekvence v tomto rozhraní má nejen na lidský, ale i na kočičí a dokonce i na psí organismus terapeutický a ozdravující účinek.

Vědci dokázali, že zvukové vlny v tomto rozhraní snižují vnímání bolesti, uvolňují křeče, podporují práci střev, zklidňují nervovou soustavu, odbourávají stres a dokonce upravují srdeční rytmus i lehce snižují tlak.

Podtrženo sečteno, máme na výběr.

Buďto valetol, panadol, diazepam, trimepranol a gutalax, nebo jednu micinu.

Vedlejší účinky léčby kočkou, jako sežvýkaný fíkus, označkovaná pohovka, zachlupatělé šaty do práce i mísa na knedlíky, chcíplá myš v obýváku, rozsápaná noha od křesla a třásně na zácloně, které tam při koupi nebyly, jsou v porovnání se zdravými játry, střevy, srdcem a s klidem v duši vcelku zanedbatelnými lapáliemi.

Kromě toho, si z vás kočka čas od času udělá šlapadlo, což je ale nebývalý projev přízně, protože ono tlapkání za pravidelného zasouvání a vysouvání drápků, je vlastně hold větší kočce, která jí jen evokuje dětství a dobu, kdy bylo nutné mamce kočce mačkat bříško během kojení.

Díky své kočce rovněž pochopíte, že hypnóza je naprosto běžná věc, a netřeba se děsit, když vám vaše kočka doširoka otevřenýma očima, bez jediného mrknutí vnutí myšlenku, že obsah vašeho akvária je její.

Léčebné účinky koček jsou pak mnohem starší, než jsou všechny diazepamy, benzodiazepiny, hypnotika, analgetika a barbituráty.

A to všechno, co pro nás tento tvor rodu Felis silvestrisdělá, dělá prosím ze své vlastní vůle a proto, že se k tomu rozhodl.

Na rozdíl třeba od psa se totiž kočka domestikovala sama.

Zhodnotila, že je to jaksi pohodlné, co se týče shánění potravy pro sebe i svá mláďata.

A tak člověku předvedla, že její hlavní potravu by mohli tvořit hlodavci, kteří vzhledem k lidské pořádkumilovnosti byli a jsou všude kolem.

(Ano, později se její jídelníček zpestřil i o tu paštiku z lednice, o veškerý obsah lednice mimo světýlka, o obsah vašeho talíře i o obsah ledabyle odložené nákupní tašky).

Člověku mimořádně přirostla k srdci kočičí mláďata i kočky jako takové a ne náhodou rozpoznal člověk v kočce vedle všeléku i zakuklenou bohyni.

První chovatelská stanice koček byla zaregistrována v Egyptě.

Tamní válečníci si kočky patrně přivezli z tažení proti Núbii.

Kočky žily v chrámech, obsluhovali je služebníci a byly nedotknutelné …

Když některá umírala, nastal v rodině smutek. Všichni si oholili obočí a truchlili.

Bůh slunce Ra je ten, koho můžete na vyobrazeních vidět jako boha s kočičí hlavou.

Centrem kočičího kultu bylo město Héliopolis. Zde stála socha kočičího boha, která měla neuvěřitelné vlastnosti! Podle postavení Slunce se jí rozšiřovaly a zužovaly zornice a jednou za hodinu močila!

Bůh Ra má dceru. Jmenuje se  Bastet. Je to bohyně Měsíce, plodnosti a rodiny. Zpočátku měla hlavu lva, později byla znázorňována jako – no samozřejmě, jako kočka.

Egypťané věnovali zemřelé kočce stejnou míru pozornosti a se stejnou pečlivostí ji mumifikovali a pohřbívali jako vládce. A to trvalo opravdu velmi dlouhá staletí.

V roce 1890 bylo zakázáno z Egypta vyvážet kočky pod trestem smrti.  

Zasloužil se o to hlavně jistý omezenec z Liverpoolu, který draze koupil kočku a tuto dal zpracovat na hnojivo!!

To Egypťany pobouřilo.

Kočky to taky pobouřilo.

I přes tento přísný zákaz ale stály mnohým za riskování života a byly pašovány a velice draze prodávány jako vzácné klenoty.

Časem se takto dostaly do Indie, do Číny a do Japonska.

Žily na císařských dvorech.

V Číně říkali kočce „mao“. Toto slovo jednak napodobuje kočičí mňoukání, jednak znamená „zrno“. Staří Číňané kočku uctívali jako zvíře přinášející štěstí a symbolizující dlouhý život.

Se zánikem staré dobré čínské kultury se zde ale kočka proměnila na Kung-pao, takže pryč od Číny.

Evropané objevili kočku prvně v Řecku a Itálii odkud spolu s římskými legionáři putovala do Británie a do Skotska.

V Anglii byly kočky vzácné a drahé. Dokonce bylo zakázáno kolem nich zabíjet.

Také pro Germány měly kočky božský význam. Starogermánská bohyně Freya, bohyně lásky a ženských půvabů, byla a je zobrazována v doprovodu koček a dvě kočky táhnou její vůz.

Francouzský kardinál Richelieu měl 14 koček, které hýčkal jako své mazlíčky.

V Tibetu se po celá tisíciletí využívaly kočky k ochraně chrámových pokladnic.

Islám si koček také vždy vážil a respektoval je.

Kočka jménem Muzza žila u samotného Mohameda. Na její památku měly všechny kočky do všech mešit kdykoliv volný přístup.

Ve starodávné perské legendě se kočky hromadně objevily po kýchnutí lva. (Tady se inspiroval Darwin).

Zhruba v 10. století se kočka dostala do Ruska.

Pravoslavná církev se pak obecně stavěla ke kočkám mnohem snášenlivěji než katolická. Ta kočkám přisoudila ty nejhorší zločiny i dovednosti.

Jakoby nestačilo, že umí léčit…

Tou dobou uměla údajně i létat, uhranout krávu (asi někdo nepochopil trik s akvárkem) … inkvizice kočky mučila, pálila i věšela.

Nutno dodat, že i s majiteli.

V Evropě by asi kočky nakonec í vyhynuly, kdyby nenastala invaze krys, které přinesly i „černou smrt“ – mor.

Kočka se v úloze ničit hlodavce ve velkém, a při tom být de facto vůči moru imunní, osvědčila nebývale.

Dnes je podle posledních výsledků statistik kočka v oblíbenosti na prvním místě a její pomoc je efektivní v případě mnoha zdravotních i psychických onemocněních.

Málo které zvíře bylo v průběhu historie tak milováno a uctíváno i tak nenáviděno a zatracováno jako kočky.

A snad o žádném zvířeti na světě nenajdeme tolik rozličných pověr…

·         Seveřané věřili, že sáně tažené kočkami odvážejí duše zemřelých z našeho světa.

·         Dánské ženy se nejraději vdávají v pátek. Je to den Freyi a také den kočky. Věří, že sňatek v tento den jim zajistí plodnost.

·         Ženy rybářů mívaly doma černé kočky, aby tak zajistily bezpečí svých mužů na moři.

·         Kočka na palubě přináší lodi štěstí.

·         Když si kočka líže srst proti směru růstu chlupů, přijde krupobití.

·         Nejhorší, co můžete udělat na lodi a co přivolá neštěstí, je hodit kočku přes palubu.

·         V 16. století návštěva v Anglii vždy políbila domácí kočku v domě, kam přišla, protože to přinášelo štěstí. (ne, to asi ještě alergie nebyly)

·         První američtí osadníci věřili, že vývar z černé kočky vyléčí tuberkulózu. Nikdo ale nechtěl riskovat neštěstí, které by na sebe přivolal tím, že by kočku zabil.

·         V Americe se věří, že sen o bílé kočce znamená štěstí.

·         V Pensylvánii dávají novomanželům do prázdné kolébky kočku. Má zaručit příchod dětí.

·         V Americe se věří, že když se stěhujete do nového domu, máte dát kočku dovnitř oknem, a ne dveřmi. Pro štěstí.

·         Francouzská pověra říká, že když najdete na černé kočce bílý chlup, budete mít štěstí. Jestliže navíc chlup vytrhnete bez toho, aby vás kočka poškrábala, získáte velmi mocný talisman pro štěstí.

·         Podle další francouzské pověry přináší smůlu přenesení kočky přes potok.

·         V Transylvánii prý platí, že když kočka přeskočí nebožtíka, stane se z něj upír.

Z kočičího mléka se vyrábí homeopatický přípravek na zvýšení sebevědomí.

Je mimořádně úspěšný tam, kde nějaký člověk trpí například komplexy méněcennosti.

Kočka prý umí ulevit při některých druzích migrény.

No…dost důvodů pro přimhouření oka nad tvorem, právě visím na visícím salámu, a pro léčbu kočkou, ne?

V našem případě, kdyby jen kočkou 

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]