Babí léto

Vedra letošního léta se překlopila v teplý podzim. Stromy a keře mnohdy žloutnou vytrvalým suchem spíš než končícím létem. A kaštany tradičně vysvlékla z listí klíněnka. Náročné a vyčerpávající léto je definitivně za námi a blíží se podzim. Koruny stromů se zdobí barevnými plody jak rozmarná slečna. Slunečné počasí pak celou škálu barev rozzáří do pohádkových odstínů. Drobní pavoučci se tradičně opět po roce vydávají na svých pavučinách dobývat nová území.

Babí léto začíná.

Toto suché slunečné období na přelomu září a října je charakterizováno i velmi chladnými rány a mlhami, které se válí při zemi ještě dlouho dopoledne. Babí léto je takovou milou vzpomínkou na léto a opatrným náznakem nastávajícího chladného období. Příroda na nás jde pěkně pomalu, jak na staré báby. Ale to není ten hlavní důvod, proč pojmenovat tuto část roku babím létem.

 Jak k tomu ty báby a babky přišly?

Poletující bílé pavučinky snad připomínaly našim předkům chomáče šedivých vlasů stařen.  Ale nebylo tomu tak vždy.  Dříve a méně častěji se používal název svatováclavské nebo mariánské léto. Každému bylo hned jasné, kdy v kalendáři hledat.

Však také sezóná pavoučků aeronautů nastává právě kolem svátku Sv. Václava.

V tom je babí verze poněkud matoucí. Latina je daleko poetičtější a pavoučí padáčky pojmenovala jako vlákna božských panen-Filamenta Divae Virginis.

Svůj výraz má pro toto meziobdobí i například ruština, němčina, polština nebo srbochorvatština.  Například ve Francii se nazývá létem sv. Maurice a v Německu a v Maďarsku je v lidové meteorologii spojováno se sv. Michalem.

Staročeština používala babí líto nebo babské léto.

A babám přidal i básník K.J.Erben, který vysvětlil, že na sklonku léta má slunce již sil málo stejně jako stará bába na sklonku života. No….básník. Kulantněji bych to neřekla.   Hvězdopravci pozorují v těchto dnech na obloze Plejády, kterým se říká kuřátka a někdy také baby. Ať se to líbí nebo ne, je zkrátka spousta dobrých důvodů pro takové názvosloví v naší přebohaté mluvě.

Poletující pavučinky jsou pozorovány na mnoha místech zeměkoule.

Popsal je i Charles Darwin na své platbě k břehům Jižní Ameriky.  Každopádně moudrá Matka Příroda zařídila, aby v nás alespoň pár týdnů v roce pavouci vzbuzovali libé pocity.

Většina z nás nepovažuje pavouka za nic romantického.

Zvlášť pokud se vyskytují doma, kde jejich chlupaté tělo pečlivě živené obtížným hmyzem dorůstá jateční velikosti. Žádný domácí mazlík. Zvlášť, když umí občas kousnout a má osm dlouhých noh, jednu hnusnější než druhou.

Ani za tak poetickým jevem, jakým babí léto je, není žádný pavouk něžník, ale běžník.

A taky slíďák, čelistnatky a hlavně pavučenky.

Žádní krasavci to nejsou.

Co mě fascinuje, je unikátní způsob migrace a zachování druhu. Pavouček trpělivě sedí na trávě či keříku se vztyčeným zadečkem, z kterého vypouští hedvábné vlákno. To je unášeno volně vzduchem. Teprve, když chytne ten správný vítr, pustí se, aby byl volně unášen po větru dál.

Během letu se může několik vláken spojit. 

Pavoučci výše jmenovaných rodů tak mohou velice snadno a rychle obsadit poměrně  velké území. Na vláknech babího léta cestují dospělí jedinci, kteří v novém domově přezimují a v  dalším roce vyvedou mladé. Ti se s končícím létem opět vydají na svou pouť, aby rozšířili a zachovali druh.

Načasování je dokonalé.

Pavoučí lety vrcholí v době, kdy je většina ptactva živící se letájícím hmyzem na cestě do teplých krajů.

Tahle pavučinová cestovka není důležitá jen pro úspěch populace pavouků. Jsou na ní závislé i bakterie rodu ricketsia, které žijí v zažívacím traktu pavouků. Bakterie svou přítomností nezpůsobuje žádné zdravotní potíže hostiteli. Pouze mění jeho chování. Pavoučka přejdou cestovatelské choutky, drží se v kolonii a ricktesie se tak mnohou pěkně namnožit a infikovat co nejvíce jedinců. Bylo vědecky prokázáno, že pavoukům přeléčeným antibiotiky se chuť prohánět na hedvábných vláknech vzduchem opět vrací.  No, to jenom tak na okraj.

Nejenom že je to krásné, je to i dobře vymyšlené.

Tohle krásné a barevné období nás pomaloučku připravuje na tu chladnější a mokřejší tvář podzimu. Tedy, abych byla přesná, františské ochlazení. Svatý František zahání lidi do chýšek….. by řekli předci pranostikou.

Tak si ho užijte, dokud to jde.

Začaly růst houby, dětem nastala škola a nikdo neotravuje s vánočním běsněním. Uznejte, báječná část roku.

ToraToraTora

[sexy_author_bio]