Co třeba do ráje?

Počasí se konečně umoudřilo a jaro i tulipány vystrčili své růžky. Zase to láká k práci na zahrádce, grilovačkám a výletům. To bych nebyla já, abych vám po Krkonoších a ochutnávce ze Silvestra nedala rovnou nějaký tip, kam vyrazit.  Minulý víkend byl skutečně letní, že by byl hřích sedět doma. Proč nevyrazit třeba do Českého ráje? Tenhle kout naší země je právem nazýván rájem. 

Pokud jste neprospali hodiny češtiny ve škole, patrně vás neminulo setkání s Karlem Hynkem Máchou. Jeho fascinace zdejším krajem je notoricky známá. Kdo sem někdy zavítal, jistě se nediví.

Pojďme si s ním zakřičet: Hynku, Viléme, Jarmilo!“ do míst nejkrásnějších. 

Procestovat všechny krásy našeho ráje by bylo skutečně na dva měsíce prázdnin a ještě byste odjížděli zklamaní, že bylo málo času.  O víkendu je to tak na malou, ale vydatnou ochutnávku. Zajeďte třeba na skalní hrad Valečov a projděte se k Drábským světničkám. Já tam vytáhla děti o minulém slunečném víkendu a oproti svým zvykům byly nadšené.

Valečov je impozantní zřícenina gotického skalního hradu v obci Boseň nedaleko Mladé Boleslavi. A že to byl skutečně mocný hrad, napoví jeho trosky i laikovi. Rozkládá se na několika skalních vrcholech, v nichž je z větší části vytesán.

Založili jej páni z Valečova. Majitelé se v průběhu staletí střídali.

Těmi posledními byli Valdštejni. Hrad nebyl místem, kudy by procházely dějiny, kde by se psala historie. Jeho zajímavost tkví právě v symbióze se skálou zasazenou do pohádkové krajiny Českého ráje z níž se vám nabízí jedinečný výhled ze svých hradeb.

Nedaleko hradu najdete skalní byty, ve kterých se kdysi ukrývali vojáci a sloužili jim především jako zimoviště. Některé z nich jistě poznáte coby kulisy pohádky Lotrando a Zubejda a mnohých dalších. Tyto skalní chaloupky jsou zároveň pozvánkou k pokračování po červené turistické značce dál k Drábským světničkám.

Stezka je velmi dobře značená a vede poměrně nenáročným terénem.

Zvládnou ji i menší děti. Přesně tak akorát na utahání. Po cestě najdete asi dvacítku zastavení, kde si děti mohou vyzkoušet znalosti flóry a fauny. Kdo není na zvířátka a uvítá trochu morbidnější  zastávky, určitě nepřehlédne mnohá pamětní místa související s prusko-rakouskou válkou roku 1866 a bitvou o obce Mužský.

Těsně před Drábskými světničkami jistě neminete ještě dvě celkem zajímavá místa.

Tím prvním je pozůstatek hradiště Klamorna. Opět nabídne unikátní výhled do okolí a ve skalách pozůstatky na dávnou přítomnost hospodařících lidí. Bacha 5 metrů hluboká cisterna na vodu uchvátí především absencí zábradlí a výraznějšího varování.

To můžete vykládat o historii ledacos, a kdyby tam zastřelili císaře pána, tak to děti nepovzbudí tolik jako nedaleko stojící rozvaliny Píčova statku.

Jsou to skutečně mohutné pozůstatky hospodářské usedlosti.

Šlo by o něm vyprávět mnoho zajímavého, ale od prozrazení názvu stavby mne děti stejně neposlouchaly a vás také poslouchat nebudou.

Na jiné myšlenky je přivedly až Drábské světničky, které leží jen pár set metrů dál po červené.  Skalní hroty s vytesanými světničkami v masivu jsou skutečně unikátní památkou. Težko  uvěřit, že v těchto podmínkách žily celé generace lidí. Světničkami prochází stezka s vyhlídkami a mostky.

Projít ji můžete po nejrůznějších schodech, schůdcích, výstupcích a za předpokladu, že vám není zle z výšek. Mě je, takže jsem většinou nad propastí držela syna křečovitě za kapuci a toužila překonat chuť zvracet nebo omdlít zatímco on se kochal výhledem. Skalní útvary jsou i přes můj odpor k výšce, ve které se nachází, opravdu zajímavé a nadchnou návštěvníky svou důstojnou krásou.

Je na čase jít dál po červené.

Studeným průchodem, což je úzká stezička skalním masivem projdou jen ti, kteří alespoň z části dodrželi svá novoroční předsevzetí. Ale projdou i ti, kterým vydržela alespoň do února. Takže jsem prošla i já.

Poslední zastávkou je obec Mužský.

Kdo toho ještě nebude mít dost, může si vyběhnout na zdejší kopeček s památníkem na padlé v bitvě. Letos v létě uplyne 150let. Ale klidně můžete jen obdivně vzdychat nad zdejší architekturou. Na terase některých chaloupek bych se vydržela s kávou a borůvkovým koláčem válet od slunka východu do slunka západu.

Ještě pár set metrů a cesta končí.

Vlastně nás opět vede přes skalní byty k hradu Valečovu. Celý okruh má asi osm nebo deset kilometrů. Vycházku zvládnou v pohodě i menší děti a zaručuji, že si český ráj zamilují. Stejně jako vy. V okolí je navíc spousta malebných penzionů a možností přespání nebo lze zkusit ubytování Český ráj pro případ, že byste všechny lokality za den nestihli.

Protože má pro každého něco.

Uff, ale že jsme se prošli. K psaní básní ani malování obrazů mne Český ráj neinspiroval.

Jen k nekonečnému obdivu a touze se sem ještě někdy vypravit.

ToraToraTora

[sexy_author_bio]